Pierre Boulez and IRCAM


	Culture and Art Reference: Petruseva N.A. Pierre Boulez and IRCAM // Culture and Art. 2016. № 5. P. 569-574. URL: https://en.nbpublish.com/library_read_article.php?id=68112 Petruseva N.A. Pierre Boulez and IRCAM Abstract: The subject of the research is the activity of a leading composer, theorist, polemist, teacher and conductor of New Music Pierre Boulez whose activity led to the foundation of Institute for Research and Coordination in Acoustics/Music (IRCAM, the Centre Pompidou in Paris). Petruseva analyzes the environment and stages of Boulez' creative activity, three types of musical establishments (training, performing and research establishments), IRCAM structure; Boulez' article 'Technology and the Composer' that became the manifesto of IRCAM; Boulez' interpretation of the total serialism, denial of preceding (nearest) tradition and transition to the period of 'synthesis'. The researcher uses an integrated research method that combines comparative studies, structural musical methods and elements of social methods. The novelty of the research is caused by the fact that the author tries to outline the borders of anthroposociological research based on the example of Pierre Boulez' sociocultural activity. As a conclusion, the author describes the single line of Boulez' activity that starts with immediate problems of aesthetics, musical material, language and New Music concept and comes to musical establishments through the problems of perception and music performance. Keywords: post-serialistic modernism, types of musical establishments, teaching, performing New Music, research-related, structure and manifesto, New Music, IRCAM (Institut de Recherche et de Coordination Ac This article can be downloaded freely in PDF format for reading. Download article References 1. Daňhelka Jiří. Je Jan Amos Komenský pokračovatelem Jana Blahoslava?// Studia Comeniana et historica, 1989, roč. 19, č. 38. S. 48–53. 2. Komenský J. A. O poezii české. // Vybrané spisy Jana Amose Komenského. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1974. Sv. 7. 3. Komenský J. A. Kancionál. Praha: Kalich, 1992, ed. Ema Suchá. S. 222. 4. Konrád Karel J. A. Komenský jako hudební skladatel kancionálu.// Cyril 11, 1884. S. 42—45, 50—52. 5. Patera Adolf J. A. Komenského myšlenky o novém vydání českého kancionálu.// Časopis Českého Muzea 65, 1891. S. 214—224. 6. Settari Olga Die hymnologischen Forschungen Vladimír Helferts. // Sborník prací filozofické fakulty UJEP H 11/12, 1976. S. 31—35, 77. 7. Settari Olga Helferts Vladimír Hymnologie im Lichte seines wissenschaftlichen Nachlasses. // Sborník prací filozofické fakulty UJEP H 10, 1975. S. 83—105. 8. Settari Olga K problematice Amsterodamského kancionálu. //Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě.// Zpráva za první pololetí 1965. S. 31—37. 9. Settari Olga Vladimír Helfert a jeho práce na Komenského kancionálu. // Zprávy Bertramky, Praha, 1970. S. 13—17. 10. Škarka Antonín Básnické dílo J. A. Komenského. //Komenský Jan Amos. Dílo Jana Amose Komenského . Praha: Academia, 1983. S. 123–152. 11. Škarka Antonín Jan Amos Komenský// Hrabák J. (red.). Dějiny české literatury: starší česká literatura. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959. Sv. I. S. 412–454. 12. Škarka Antonín K některým základním textologickým problémům kritického vydání českých spisů J. A. Komenského.// Informační bulletin pro otázky jazykovědné, 1963, č. 4. S. 36–43. 13. Škarka Antonín Komenský — básník duchovních písní. //Archiv pro bádání o životě a spisech J. A. Komenského. Zábřeh: Vl. nákl. 1937. 14. Třanovský Jiří. Sborník k 300. výročí kancionálu Cithara sanctorum. Bratislava: Učená společnost Šafaříkova, 1936.

Journals

Books

Petruseva N.A. Pierre Boulez and IRCAM